Stužkovák

20. listopadu 2010 v 23:22 |  Stalo se
Tak tedy, ehm...

Přišla jsem tam jako první a skoro čtvrt hodiny jsem tam byla sama. Pak, když nás tam bylo asi 5, přijel první učitel - náš češtinář. Kolem sedmé jsme měli být všichni, aby jsme začali v osm se stužkování a vším okolo toho, jenže teprve za deset osm dorazila poslední učitelka, takže se "ceremoniál" přesunul na půl devátou.


Poprosili jsme spolužáka, aby pronesl řeč. Potom ji pronesl třídní, po něm bývalá třídní. No, a pak se začalo.

Klekli jsme si na starou třídnici a nechali se pasovat velkým matematickým kružítkem :D. Na oranžovo-žluto-bílé stužce máme "Život je otázkou priorit" a na odznáčku hlavu třídního.

A nakonec přípitek.

Rozdělili jsme učitele do dvou skupin po čtyřech a dali jsme jim naše fotky z dětství. Některé z nás uhádli celkem rychle (mezi oněmi poznanými jsem byla i já), někteří jim dali zabrat, ale nakonec z 19 lidí měli jednu a dvě chyby. Jako odměnu za výhru i prohru jsme jim koupili panáky medoviny.

Za to, že včas nedonesli omluvenky, muselo pět nebo šest lidí zpívat nějakou písničku z roku 1867 z bitvy u Hradce (Rakousko x Prusko). Na poprvé jim to nešlo, ale nakonec to byla taková sranda, že se za večer zpívalo celkem třikrát.

A u kanónu stál a furt jen ládo-, ládo-, ládo-,
u kanónu stál  a furt jen ládoval.

Na potřetí jsem tancovala s naším fyzikářem + matikářem v jedné osobě a pochválil mě, že z hlediska fyziky se se mnou svkěle tancuje (pozn. Myslela jsem, že ho ukamenuji za zmínku o fyzice.), protože držím zpevněná záda a tím pádem se se mnou lépe točí.

Byl to parádní večer a celkem jsem si pokecala s některými učiteli, ale nic není dokonalé, takže i tady bylo pár věcé, které to musely zkazit.
1. Do hospůdku, kde jsme byli, přišel můj bývalý a snažil se mě dostat zpátky. Pak jsem s ním mluvila asi půl hodiny s tím, že to už prostě nepůjde. Nedokázal to pochopit (tom rozumím) a přišlo mi, že každý mluvíme o něčem jiném. A nakonec mi řekl, že se cítí jako paroháč (, ale tohle nerozumím).
2. Uklidňovala jsem spolužačku, co se naštvala na přítele, který se zastavil, ale nepozdravil ji. Musela jsem jí vysvětlit, že mu to určitě bylo blbý před všemi spolužáky a učiteli.
3. Sedm lidí se najednou zvedlo a šlo na diskotéku. Nutili nás, abychom šli taky, ale zaprvé - nesnáším to a zadruhé - co ti učitelé? Měli jsme je tak jako nechat???
4. Cestou domů jsem se dozvěděla, že můj spolužák a zároveň kluk, kterého znám od školky, má hodně velkou pravděpodobnost, že bude mít rakovinu, nebo ji možná už má. Myslela jsem si, že to je jen blbá sranda, ale myslel to vážně.

Ale dost už...

Od matikáře (+ fyzikáře) naše třída dostala dokonalý dárek.
Záchraný kruh - k maturitě, až se budeme topit... jo, a je se Spidermanem:D.
Svíčku - abychom si nemohli stěžovat, že nám při svaťáku vypli proud.

Domů jsem přišla ve tři ráno, spokojená, ne moc opilá a s plnou hlavou myšlenek.

No nic, dobrou noc:)
Pauleen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sami | Web | 21. listopadu 2010 v 16:31 | Reagovat

Ten dárek nemá chybu :-D Ale těch svíček, možná měl dát celej karton ne, svaťák je přece dlouhej :-D
Jó hádání fotek z dětství budeme mít taky. A to pasování kružítkem je originální :-D :-D
No sem fakt zvědavá, jak dopadne ten náš :-D

2 anawy | Web | 21. listopadu 2010 v 19:22 | Reagovat

tak to je zaujímavé..u nás nič takéto nemáme...no teda dostávame stužky ale je to spojené so zábavou, krásne šaty a tak :D...ale zaujímavé čítať o niečom takomto :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama