Září 2010

Titulek nelze zobrazit

28. září 2010 v 13:26 bloopers
avatar
Jde to se mnou z kopce. Tady to nějak zameškávám, učit se mě nebaví a jediný, co bych dělala je čtení a seriály... Joo, to by ti šlo Pájo!

Včera jsem měla chuť napsat článek. Bylo mi jedno o čem, hlavně, aby to tu "neumřelo", a tak jsem se přihlásila na blog a ejhle, špatné přihlašovací jméno nebo heslo. Přitom jsem věděla, že mám všechno dobře. Tak to zkusím znova a nic. A zas nic. No, pak si všimnu, že mám vypnutou numerickou klávesnici. Ne, opravdu mi nebylo divný, že to heslo je o několik znaků kratší.
A přihlásit jsem se pak stejně nemohla, protože jsem vyčerpala počet přihlášení a můžu to zkusit za hodinu. A pak jsem na to zapomněla.

No, ale o tomhle psát nechci.
Vlastně si teď nejsem jistá, o čem vlastně chci psát...


Jo!

Ne, pořád nevím.

Ale asi to bude o minulém pátku.
S pár lidma jsem byla na takové akcičce. Hrálo tam spousta kapel, prodávalo se tam spousta pití a bylo tam spousta lidí. Tyhle akce moc nevyhledávám, jsem trochu samotářka, ale čas od času... proč ne...
Poslechli jsme se jednu kapelu, šli na panáka a pak jsme kecali a hráli na pravdu (varování: Nedělejte to! Už z principu - Je to na PRAVDU a nemůžete lhát!). No, a pak mě NĚKDO (můj "muž") polil pivem. Od pasu ke kolenům jsem byla mokrá a on se podíval na prázdný půlitr a řekl: "Taková škoda!" Oooh, jak láskyplné:D.
Také jsem zjistila, že mé kamarádky nesmí pít. Pak jsou vtipné, až to bolí. Jako, že doopravdy mají kruté vtípky, především na mě.

Ale abych tuhle historku ukončila. Domů jsem šla mokrá, zmrzlá a smradlavá (od piva) a malá jako špendlík (od holek) a s bolavou hlavou (ne z pití, ale z hudby - tuc tuc tuc je vymývání mozků). A trvalo mi celý víkend, než jsem se dala do kupy.

Já končím. Slibuju, že se pokusím příště napsat článek s pointou:)

P.

12. Neporazitelná

19. září 2010 v 11:01 Hvězda
Hvězda
Jesse McCartney byl idolem náctiletých dívek a musím se přiznat,že i já ho měla v pubertě velmi ráda. Stejně jako každá "čtvrtnáctka" jsem doufala, že se mi stane to, o čem zpívá. Ach, jak naivní.

Titulek... prostě titulek

12. září 2010 v 17:14 bloopers
Mizerná neděle.
Probudila jsem se o půl desáté s tím, že jsem teoreticky od devíti měla šlapat někde na kole s přítelem. Nic ve zlém, já bych třeba i ráda, ale po včerejšku jsem naprosto mrtvá.

Naše škola měla 9. kulatiny (prostě 90. výročí, nevím, proč to píšu takhle) a já se asi nějak zbláznila, protože jsem šla pomáhat na oslavy. Byla jsem tam s kámoškou, takže to nebylo zas tak špatný... Ale... Co bylo horší - Pauleen chtěla udělat dojem, tak si vzala úžasné lodičky (já je miluju!!) a strávila na podpatku asi 7 hodin v kuse.

Jako památku mám 5 puchýřů, bolavá chodidla... no celkově mě bolí nohy od kolen dolů. Ještě dnes. (takže se můj milovaný muž může jít s kolem vycpat... chudák)

K těm oslavám školy - vybrala jsem si velmi vyčůraně dopolední službu v šatně, protože v malé tělocvičně hráli kámoši. Mají poprockovou skupinu. Českou hudbu (až na výjimky) nesnáším, ale tyhle mám moc ráda. Jejich písničky jsou fakt parádní a navíc se s nimi znám i osobně.

Ukázka č.1:
refrén jedné píšničky:
Jéjéjéjééé, svět je žůžový
Jéjéjéjééé, svět je růžový
Jéjéjéjééé, my jsme v pořádku
Jéjéjéjééé, jsme jenom kluci, co to rádi do zadku
(pozn. autorky: Oni jsou normálně 96%, ale ta písnička:D... vždy umírám)

Ukázka č.2:
(pozn. autorky: Je tu sám, ale normálně jsou tři)

Tak a zpět k neděli.
Jak už jsem psala, vstávala jsem o půl desáté, ale cítila jsem se, jako kdybych vůbec nespala. Nohy mě bolí pořád a jsem nějak unavená.
Následovala snídaně, úklid celého pokojíčku, nákup, úkoly. Pak přijeli naši z výletu a vynadali mi, že jsem zapomněla pověsit prádlo. Takže jsem to šla udělat, no a potom byl oběd. Po obědě jsem šla lehnout a prospala jsem asi 3 hodiny. Měla bych se teď vrhnout na němčinu, ale bolí mě v krku a chce se mi spát... zase...

Já ale vůbec nechci být nemocná:(

Pauleen

PS: A ještě pořád jsem nedočetla Hamleta a ještě pořád jsem nebyla schopná napsat Sofiinu volbu. Zabít!

Bílá, žlutá, oranžová

10. září 2010 v 18:13 bloopers
Vydrželi jsme to spolu 7 let, i když jsme se hádali, nesnášeli a pomlouvali (jo, měli jsme se i rádi), ale ten osmý rok se prostě zabijeme kvůli barvám!
color

11. Zpět na výsluní

5. září 2010 v 10:33 Hvězda
Hvězda
Naštvaně jsem zabouchla dveře a potmě začala na zdi hledat vypínač. "Zatra-!" Konečně se rozsvítilo. Za prapodivného tancování jsem se sundala rudé lodičky na nebezpečně vysokém podpadku a vůbec jsem nezaregistrovala, že kousek ode mě stojí Jason se zvláštním výrazem ve tváři. Když jsem si ho konečně všimla, nejprve jsem vyjekla leknutím a hned potom ztuhla, protože vypadal dost naštvaně, asi jako když jsem přišla domů.

Kecy, kecy, kecy

2. září 2010 v 21:19 bloopers
Tenhle článek bude zřejmě životu nebezpečné číst, protože to bude o ničem a hrozí předávkování prázdnýma slovama. Asi jako když si do žíly pustíte injekcí vzduch. Taky vás to zabije, protože ta stříkačka je teoreticky prázdná (to ve skutečnosti není ten pravý důvod, ale pro tuto chvíli dělejme, že je).

avatar
Zjistila jsem, jaké to je, když prarodiče štvou vnoučata proti sobě, nebo když jedno z nich nenávidí. Vyberte si.
Má sestra měla svátek. Teď. Dostala polštář s koněm, protože se z těch koní může zbláznit. Jsou všude. Na tričkách, na penále, na sešitech, ve třech kalendářích... Všude.
Já měla svátek před třemi měsíci. Necelými. Doteď jsem nedostala nic. Babi nezapomněla. Jen nějakým způsobem vycítila, že ji nemám ráda (důvody rozpatlávat nebudu), a tak nějak si prý dárky zřejmě nezasloužím.
Vím, že tyhle hmotné dárky jsou jen prkotina, ale to vědomí, že nedostanete nic, protože ten druhý je lepší... Au. Řekněme, že mi to zkazilo den. A náladu.

Ááále to nic... necháme to být, jen jsem si potřebovala vylít srdíčko, protože mě to vážně nas... hodně naštvalo.

Nějak jsem ztratila šťávu. Na školu se netěším už od chvíle, když z ní den před tím vylezu. Jen co přijdu domů, není co dělat. Vím, že to teprve přijde, ale zatím je to kdesi na cestě a já nemám na nic chuť.
Za to může počasí. Za všechno může počasí. Hrozně na mě působí. Hnusné počasí, nálada na nic, pořád je mi zima, nic mě nebaví. Je to počasím. Odstěhuju se na Bahamy a bude mi hej:)...

Gratuluji, pokud jste dočetli až sem. Znamená to, že jste tuhle snůšku čehosi ve zdraví přežili. Slibuji, že příště to už snad bude mít smysl.

Pauleen

PS: Musím vám oznámit jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.
Ta dobrá je, že v anketě zvítězil název pro novou povídku Robina Hooda Sherwoodské panství. Mně osobně se velmi líbil.
Ta špatná je, že povídka zřejmě nebude. Jednak proto, že Robin je pryč a nic ho asi nevrátí. Další důvod je ten, že i když jsem měla vymyšlené postavy a děj a všechno... chyběla mi poslední a nejdůležitější věc - konec. Pořád nevím, jaký by měl být a asi na to už nikdy nepřijdu. A snad už poslední důvod je ten, že jsem to slibovala příliš dlouho na to, abych ty sliby uskutečnila. Na povídku jsem po 4 celých a páté rozepsané kapitole ani nesáhla a leží mi v počítači rozepsaná už přes měsíc.
Třeba možná nejspíš někdy časem... bych se k ní mohla ve volném čase a po políbení Robinem... ehm, múzy... vrátit, ale prozatím to vidím bohužel bledě.
I mě to štve.

P.

A je to tu!

1. září 2010 v 13:31 bloopers
avatar
Tak jsem ve zdraví přežila první den ve škole. *A to jsem tam byla jen 20 minut, co budu dělat ty další dny, kdy budu mít do dvou, tří nebo čtyř?!

Účast ten první den byla opravdu veliká - 10 lidí přesně. Ve třídě nás je 20... teď už. Ale pár lidí je do dnešní půlnoci v Alpách, někdo si jel na opožděnou dovolenou, a tak nějak se to sešlo, že nás tam byla polovina:D.

Kupodivu nám dali ještě pokoj s maturitama, začnou od zítřka... pravděpodobně. Mám toho plný zuby. Nechci státní maturity! Chci ty starý, normální! A chci a chci a chci!
Vím, že se chovám jak malá, ale nelíbí se mi být pokusným králíkem našich politiků. Pak zjistěj, že mnohamiliardový pokus se nepovedl a já budu bez maturity??? Děkuji, nechci. Celá žhavá...

Johohó, hned zítra podle platného rozvrhu a naštěstí nám odpadá poslední hodina, takže mám do dvou. Takový štěstí hned druhý den... to se jen tam nevidí:D

:)
Pauleen