19. Následky

25. listopadu 2009 v 14:29 |  Smutnooký
Když jsme vylezli z hradního sklepení, pořád ještě pršelo. Kdyby jen to - lilo jako z konve. Byla jsem zmrzlá a promoklá a chtěla jsem zůstat vevnitř, dokud bouřka neskončí, ale Smutnooký protestoval: "Čím dřív odsud vypadneme, tím líp. Hlavně pro tebe." Třásla jsem se zimou a trochu jsem pokašlávala, ale uznala jsem, že má pravdu.
Chvíli po tom, co jsme zašli do lesa, zeptala jsem se zbojníka: "Ty, Robine, jak ses vyrovnal s Marianinou smrtí?" "Tak jako ty se smrtí své matky - chci ji pomstít." odpověděl a pak se na mě usmál, "Jak ti je?" "Zima, ale jinak celkem dobře. Už." a úsměv jsem oplatila. Brzy mě ale přešel. Zastavila jsem se a začala kašlat a lapat po dechu.
"Nastydla jsi." poznamenal zbojník.
"Nepovídej." zasípala jsem a snažila se, aby to znělo ironicky. Pak jsem dostala další záchvat kašle. Jednou rukou jsem se chytla za hrudník, jako bych doufala, že mi to pomůže, a druhou rukou jsem se opřela a nějaký velký kámen, u kterého jsme zrovna stáli. Jenže jak byl mokrý, smekla se mi ruka a spadla jsem na zem a při tom jsem se lehce praštila do hlavy.
"Em!" vyděsil se Robin. Přiběhl ke mně: "Pojď sem." a vzal mě do náruče.

---

"Johne, pomoz mi s ní."
Slyšela jsem Robina jakoby z dálky. Hlavu jsem měla jako střep a bolelo mě na prsou.
"Muchi, zaběhni do vesnice za doktorem. Zeptej se, jak se dá léčit zápal plic." řekl zbojník, když mě s Malým Johnem položili na postel.
"Emily má zápal plic?" přiběhl Allan.
"Snad je to jen nachlazení, ale bojím se, že jo. Má velké záchvaty kašle." odpověděl Robin.
"Co mám dělat?"
"Jdi s Muchem. My to tu s Johnem zvládneme. Ale honem!"
Potom vzal všechny přikrývky, které v táboře našel, a hodil je přese mě. Sedl si k posteli.
"Robine, můžu ještě něco udělat?"
"Ne, Johne. Teď už zbývá jen čekat, než se z vesnice vrátí Much s Allanem."

---

Robin seděl u Emiliiných nohou a čekal. Zdálo se to jako věčnost. Dýchala rychle a těžce. John seděl opodál a díval se ven; sledoval, jak přestává pršet a vyhlížel zbylé zbojníky. Emily měla zavřené oči a těžce oddechovala. Občas začala dlouze kašlat, až se oba muži lekli.
"Jsme tu!" zakřičel vítězoslavně Much.
"Pšt!" zasyčel na něj Malý John.
"Promiň. - Máme dát obklady a držet ji v teple. Pokud to je jen to nachlazení." pokračoval potišeji.
"A pokud je to zápal plic..." řekl nepřítomně Robin.
"... tak ji máme donést k doktorovi. Sami to prý nezvládneme." dokončil Much.
Allan přiběhl ve chvíli, kdy Much dokončoval větu. Mlčel a se strachem v očích se díval na Emily.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama