6. Malý omyl a velké překvapení

8. září 2009 v 19:13 |  Návrat krále
"Muchi, já ti řekl, že o tobě nemá vědět!" napomínal zbojníka Robin.
"Omlouvám se. Ona si mě nějak všimla. Ale prý je všechno v pořádku."
"To mi říkala taky. A proto jsi ji měl hlídat."
"Já vám nerozumím."

"Nechce, abychom si o ni dělali starosti, a tak říká, že je všechno v pořádku, i když není. Už chápeš?"
"Trochu." řekl Much.
"Ahoj, co se děje?" Z lesa přišli John a Allan a nevěděli, o co tu běží. Neslyšeli celý rozhovor.
"Už nic. Zítra tam půjdu radši sám." řekl Robin.
"Jde o Em?" zeptal se Allan a Hood jen kývl. "Já klidně půjdu, jestli ti to nevadí."
Robin se na něj podezíravě podíval až zbojník trochu poodstoupil, ale nakonec souhlasil.
"Ať o tobě neví."

---

Kate a Emily měly za úkol dělat hostu společnost. Nyní tedy seděly u večeře u jednoho stolu s ním a s princem Johnem.
"Lorde Georgesi," začal princ John, "váš žák přijede zítra ráno a budete moci začít s výukou."
'Tak on už je lord?' pomyslela si Emily, 'Ale pořád učí šerm a umění v boji. Koho tu chce učit?'
"Jistě. Zítra dopoledne začneme." řekl Georges a otočil se na své společnice: "Zítra dopoledne máte volno. Můžete se vrátit ke své obvyklé práci. Cože to jste?"
"Obyčejné pradlenky." odpověděl mu místo dívek princ John. Dívky přikývly a pokračovaly v okusování kuřecího stehýnka.

---

Emily, Kate a ještě jedna pradlenka, Anna, šly na louku věšet mokré prádlo. Každá z nich měla v náruči jeden koš. Bylo brzy ráno, slunce se teprve probouzelo a ony už stály na nohách a plnily své úkoly. Za chůze si povídaly. Vyprávěly totiž Anně, jaké to je, sloužit vysoce postavenému pánu. Mluvila spíš jen Kate. Básnila o tom, jak je to skvělé, protože si nemáchá ruce ve studené vodě a mydlinkách a chodí na večeři v krásných šatech. Em mlčela, neměla k tomu co říct. Zvlášť, když se jednalo o tohoto hosta. Jak si tak povídaly, nevšimly si, že právě on jde proti nim a nejde sám. O krok za ním byl sir Guy. Na poslední chvíli ztichly a uklonily se.
"Lady Eleonor?" promluvil na Emily Gisborne.
Zpanikařila a netušila, co říct, ale pak dostala spásný nápad. Nasadila nechápavý výraz a zeptala se: "Prosím, pane?"
"Promiňte. Já si vás nejspíš spletl. S jednou velmi krásnou ženou. Jmenovala se Eleonor."
"Aha, to ale nejsem já. Já se jmenuji Jane." uklonila se a odešla za děvčaty. Cestou si oddychla a gratulovala k brilantnímu hereckému výkonu. To bylo o fous.
"Kde seš?" zeptala se Anna, když se Emily objevila.
"Zdržel mě sir Gisborne." vymlouvala se.
"A copak ti chtěl?" přidala se Kate.
"S někým si mě spletl. A už to nechte být, jsem tady, ne?" zakončila Em a začala věšet prádlo.

---

Allan přiběhl do tábora a začal vyprávět, co se ten den stalo ve městě. Popisoval scénku, kdy se Emily bravurně vyvlékla z obtížné situace při setkání s Gisbornem. Robin, Much a Malý John poslouchali jako jedno velké ucho a uznali, že si vedla dobře.
"Zítra jdi zase, prosím. Dohlédni mi na ni." poprosil Robin zbojníka, když byli sami.
"Spolehni se." položil mu Allan ruku na rameno, "Vím, co pro tebe znamená."

---

Po večeři už zase měly dívky pracovat jako společnice lorda Georgese. Em měla zaběhnout pro víno a donést ho do jeho pokoje. Když se džbánem a pohárem přibíhala ke dveřím ložnice, vycházela právě Kate: "Už tě čeká."
Vešla dovnitř a uklonila se. Nalila do poháru trochu vína a položila obě nádoby na stůl u okna. Georges se zvedl z postele, přistoupil k dívce a vzal její bradu do dlaně.
"Víš, že takové oči jsem viděl jen jednou v životě, EMILY?"
V Emily se zvedla vlna paniky. Nebylo kam utéct. Jeho milý výraz se změnil. Díval se na ni, jako když byla malá. Poznal ji. Ne, jen to ne.
"Myslela sis, že mi utečeš?! Překvapení! Koupil jsem tě od tvé mámy a tys u mě měla zůstat, dokud si tě nekoupí zpátky."
"Ale když umřela, měl jste mě pustit! Myslíte, že si to nepamatuji? Moc dobře to vím."
"Tak ty budeš dělat chytrou?! Co si o sobě myslíš? Jsi obyčejný spratek. Nemanželská dcera nějaké coury a neznámého chlápka. Jsi spodina společnosti."
"Tak jste se mnou zacházel, ale nejsem!" odsekla Emily a vytrhla se mu. On ji ale chytil surově za nadloktí. Tak, jako kdysi, když dostávala výprask řemenem.
"Au!" sykla.
"Když jsi zmizela, nehledal jsem tě. Řekl jsem ve vesnici, že jsem tě poslal na studia, ale věděl jsem, že se jednou objevíš. A budeš škemrat, abych tě vzal zpátky."
"Aha. A to vám jako uvěřili? Studia?" uchechtla se Emily, "A zmýlil jste se. Já bych se nikdy nevrátila. Radši bych umřela někde v lese a hnila jako zvířecí mrtvola, než jít zpátky."
"Pravda, překvapila jsi mě tím." uznal, "Ale podívej, já si tě našel. To je náhoda, nemyslíš?" řekl samolibě a vyloženě si celou tu situaci náramně užíval. Neřekla nic. Chtěla už odejít, zmizet hned do lesa. Do Robinovi náruče. Do bezpečí.
"Sedni! Zůstaneš tu tak dlouho, jak budu chtít." přikázal a vzal si pohár vína. Pak další a další až vypil celý džbán. Moc to na něm nebylo znát. Nebo alespoň ne na první pohled.
"Odnes to." poručil a Emily, která doteď seděla nehnutě na místě vstala, udělala pár kroků a natáhla se pro džbán, a pak došla k němu, aby mu vzala pohár. Když byla na odchodu, zastavil ji a došel k ní.
"Ještě něco jsem zapomněl. Tohle ti dlužím už od tvých šestnácti let, takže šest roků." řekl a vší silou ji uhodil do tváře, "To je za to, že jsi zdrhla." Emily se pod vahou té rány podlomila kolena a spadla na zem. Nádoby, které držela v ruce se jí z řinčením skutálely z rukou na zem. Zůstala ležet v bezvědomí.
Lord Georges si šel lehnout do postele. Po velkém množství vína okamžitě usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míla | 8. září 2009 v 21:57 | Reagovat

No teda, chudák Em!

A s tím Gisbornem to bylo opravdu o fous!

2 anawy | 9. září 2009 v 17:54 | Reagovat

joj, nevyvíja sa to moc dobre...emily ide z jednej nebezpečnej situácie do druhej, snáď to dobre dopadne  :-)

3 Kejtie ~ I love you, my Affs :o* | Web | 9. září 2009 v 20:25 | Reagovat

chudák, já bych ho někam kopla! A s tím gisbornem to zvládla skvěle.. Ach achtělo se mi po mé staré povídce o Robinovi.... :-D

4 Luss | Web | 10. září 2009 v 20:49 | Reagovat

Zmetek! On jí poznal!

5 Sami | E-mail | Web | 10. září 2009 v 21:58 | Reagovat

moc hezká kapitola, doufám, že to s emily dopadne dobře ;-)

6 Pauleen | 11. září 2009 v 16:47 | Reagovat

Sami: Mě taky:D... Ne, kecám...vím, jak to s ní dopadne...mám nějakou představu, ale nechcte se překvapit...ještě bude vzrůšo :-D ...

Kejtie: Kopni! ;-)

7 BublinQaa | Web | 11. září 2009 v 17:23 | Reagovat

Ahojda zvu tě ke mně na blogísek,más kvásnej bloček jen tak dále xD

8 Lenny | Web | 11. září 2009 v 23:36 | Reagovat

S tím Gisbornem to bylo dobrý! :-D A taky doufám, že Em bude v pohodě.. O_o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama