Zde... živá, zdravá a nas*... naštvaná

28. srpna 2009 v 20:55 |  Stalo se
To "živá a zdravá" se dalo předpokládat, když jsem nebyla v divočině, ale co. Každopádně jsem přijela zas o trochu víc vykrmená, ale znáte babičky, že?
A abych vysvětlila to třetí ošlivé, zlé, špatné, sprosté slovíčko v nadpise... V úterý večer měla být jakási grilovačka u jedné ze slečen, o kterých jsem tu už psala. Slíbila nám, že se ozve, ale to se nestalo, a tak přišel na řadu plán B, tudíž (tohle slovo jsem snad nikdy nepoužila) ten týden strávený na zahradě. V pondělí večer mi píše kamarádka (číslo 2, dejme tomu), jestli s nimi jedu ten druhý večer autobusem grilovat.
Ono se to nezrušilo???
Odpověděla jsem, že o ničem nevím a hned jsem volala hostitelce, abych se zeptala, co to má znamenat. Neozvala se, tak jsem to brala, jakože nic nebude. Na MINIMÁLNĚ desátý pokus mi konečně zvedla telefon. Začala jsem s přátelskou omluvou, že je mi moc líto, že nepřijedu, ale počítala jsem s tím, že když nedá vědět, tak se to ruší, a tím pádem mám něco jiného.
A tím to začalo...
Příštích deset minut jsem se skoro nedostala ke slovu, protože spustila vodopád nadávek a výtek, že se můžu ozvat sama, že nestíhá, protože má fůru práce a že tohle a že tohle. Občas se mi podařilo říct i větu, která obsahovala více než jedno či dvě slovíčka.
Byla velmi milá. (ironie, kdybyste nepoznali)
Nakonec jsem byla nazvána maloměstskou pipkou, co musí být mámě za zadkem, že jsem strašně nespolehlivá a že jsem se strašně změnila. Na to jsem se ozvala: "Cože? Změnila? A vy snad ne?" (všimli jste si, že ta věta má dokonce tři slova?:oD) A ona na to, že ony vůbec. S tím nesouhlasím, slečno Roxy Fox!
Mámě jsem se po telefonátu od své "velké kamarádky" zhroutila. Totálně. Probrečela jsem hodinu.
Doufala jsem, že po těch pár dnech to přejde, ale někde uvnitř mě je kotlík s vodou a ta se vaří a vaří a strašně bublá... Den ode dne je to horší. Ten kotlík jednou vybuchne a to bude zlé... Móóc zlé. Chci jim říct, jak moc mi ublížily. A že je nenávidím, nenávidím, NENÁVIDÍM!!! Já jim dám maloměstskou pipku! A klidně udělám scénu ve třídě! Nebo ne?

Žádám vás o malou radu... Nechali byste velkou (tím myslím HOOODNĚ VELKOU) hádku na veřejnost nebo do soukromí?

Jsem sama. Samotinká... Zůstala mi jen jedna spřízněná dušička... A vy, samozřejmě:o). Ale to je malinko jiné.

Chci křičet, křičet, křičet, KŘIČET...

Jádydádydá... Já jsem malá včelka, metr dvacet velká. Sama vařím, sama peru... Že se na to nevyseru...

Potřebuju cvokaře...

Bubly, bubly, bubly...
Pauleen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenny | Web | 28. srpna 2009 v 21:13 | Reagovat

Jejky, něco podobného se mi stalo asi ve čtvrté třídě.
Ale ta slečna ti trochu křivdila, snad když něco pořádám a slíbím že zavolám, tak zavolám.
No s tou hádkou nevím, já všechno radši řeším v soukromí, ale je to na tobě :) Držím palce.

2 anawy | 28. srpna 2009 v 22:37 | Reagovat

myslím, že na verejnosti by to bolo horšie  :-? radšej to vyrieš iba s nimi, ale ja neviem dávať dobré rady, tak neviem, mno...ale niekedy pomôže, keď sa iba vyrozprávaš...to si už urobila, napísala si nám o svojich problémoch...a keby to náhodou nestačilo, ak by si sa potrebovala ešte viac vyžalovať, tak môj mail ti je k dispozícii na mojom starom blogu...good luck  :-)

3 Pauleen | 29. srpna 2009 v 13:40 | Reagovat

Jej, takovou podporu jsem nečekala...normálně se červenám :-) Děkuju vám...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama