2. Co se děje?

25. srpna 2009 v 9:00 |  Návrat krále
Robinovi celou noc vrtalo hlavou, co by mohl princ John dělat v Nottinghamu. Ať už to bylo cokoliv, nebylo to dobré. Pravděpodobně to mělo co dočinění s králem. Ale proč? Vždyť je stále ve Svaté Zemi.
"Tys vůbec nespal?" vyrušila ho Emily z přemýšlení.
"Ono už je ráno?" podivil se zbojník a promnul si obličej.
Emily se zasmála a řekla, že ano. "Měl by sis jít lehnout." navrhla.
"Kdepak. Ani náhodou." namítl, "Musím přijít na to, co tu dělá John. Bojím se, že jde o krále." Potom se zvedl a přes všechny dívčiny protesty se vydal znovu do města.

---


Nad horizontem vycházelo slunce a město se probouzelo. Ve městě nebylo nic neobvyklého, ale přece tu bylo něco jinak.
Robin si nandal kapuci a šel na tržiště. Poptal se, co se to včera dělo z slávu, ale nikdo nevěděl nic víc než to, že přijel princ John na návštěvu za šerifem. Zbojník si ale myslel, že to není jen obyčejná malá neškodná návštěva.
"To nevím, co tu chce, ale možná by tě, Robine, zajímalo, že šerif ještě včera večer odjel. Nevím kam a kdy se vrátí, ale je to tady divný. Nikdo z toho nemá dobrý pocit." Tak zněla odpověď jednoho z prodavačů na otázku, proč přijel princ. Robina to moc nepotěšilo. Spíš měl další důvod přemýšlení.
"Proč by ale šerif pozval prince Johna na hrad, a pak si odjel?" zeptal se sám sebe nahlas zbojník a obchodník jen pokrčil rameny. I přes to, že byl zmatený ještě víc, než když na hrad šel, poděkoval Robin trhovníkovi, otočil se a vrátil se do tábora.
Cestou přemýšlel, jak by mohl zjistit něco víc.

---

"Pane, co je ve městě tak důležitého, že se ani nenasnídáš?" zeptal se Much Robina, jen co si sedl k ohništi.
"Šerif odjel."
Všichni se po něm podívali tázavými pohledy, a tak pokračoval: "Moc toho nevím. Jen to, že včera dopoledne přivítal prince Johna na hradě a ještě večer odjel pryč. Já chci … potřebuji vědět víc. Vůbec to nechápu."
Emily k němu přišla a ze zadu ho objala kolem ramen: "Neboj, na něco přijdeme." konejšila ho.
Podíval se na ni tak zvláštně, až se lekla: "Co?"
"Mám plán."
"No vidíš." usmála se, ale pak znejistěla: "Nechceš snad …"
"Ale jo."
"Robine, ne."
"Proč ne?"
"Prostě ne!"
Much, John i Allan chvíli sledovali Robinovu a Emiliinu rozmluvu očima a nechápali. Když už jim připadalo, že se hádají moc dlouho, křikl Allan: "A dost! Jaký ano nebo ne? Mohli byste nám to vysvětlit?"
Emily se místo odpovědi zvedla a naštvaně odešla. Robin vstal a chtěl jít za ní, ale ona se otočila: "Ne! Prostě ne! To už tu bylo. Vymysli si něco jiného. Do toho nejdu. A nechoď za mnou a ani na mě nemluv."
"Ale no tak, já tě mám rád." zkoušel zbojník a tím rozesmál ty tři, co seděli a nechápavě přihlíželi. Podíval se po nich a oni jako na povel ztichli. "Em."
"Já řekla: Nemluv na mě!" a zalezla do tábora.
Robin si dal ruce v bok a chvíli tiše stál. Potom se otočil, že odejde.
"Kam jdeš?" zeptal se Malý John.
"Do města." odpověděl mu Robin a pokračoval v cestě.
"Zase?" divil se Much, ale Hood už to neslyšel.
"Řekne mi už někdo konečně, co se tady děje?" vyskočil Allan podrážděně, ale nikdo mu neodpověděl. To proto, že ti, co věděli, o co jde, tu nebyli, a ti, co tu s ním seděli u ohniště, věděli to samé, co on. Takže vlastně nic.

---

Emily klečela u ohniště a vařila pozdní oběd. Nikdo ze zbojníků se neodvážil zeptat, co měla hádka mezi ní a Robinem znamenat. Všichni stáli opodál a čekali, jako by se bály, že kdyby přišli blíž, kousla by je. Když už to vypadalo, že se některý z nich odváží, zahlédli Robina. Mlčeli, aby o tom dívka nevěděla, ale ta si ho také všimla. Chvíli dělala jakože nic, a když přišel blíž, vstala a mlčky odešla, aniž by se na něj podívala.
Všichni čtyři muži se po sobě nechápavě podívali a Robin se zeptal: "To jí to ještě nepřešlo?"
"Co jako?" zeptal se Much a Allan pokračoval: "My do teď nevíme, co se tu stalo." Hood se podíval ještě na Johna, jako kdyby čekal, že také něco řekne, ale ten jen kývl a pokrčil rameny.
Zbojník se nadechl, ale než stihl něco říct, přiběhla Emily a křičela na všechny: "To necítíte, že se to pálí? Já odejdu a vy nemůžete dát pozor na jídlo místo mě?!"
"Promiň." omluvil se Much a šel jí pomoct.
Celá "obědovečeře" proběhla v tichosti.Skoro celá. Johnovi došla trpělivost a zeptal se, jestli konečně někdo řekne co se tu děje.
Robin začal s vysvětlováním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sami | Web | 25. srpna 2009 v 11:51 | Reagovat

Ta hádka neměla chybu :-D

2 anawy | 25. srpna 2009 v 15:08 | Reagovat

súhlasím si Sami, nemalo to chybu..som zvedavá, či z toho bude áno alebo nie  :-D

3 Sami | Web | 25. srpna 2009 v 17:07 | Reagovat

já by som tipovala že áno :-D Robin se přece těžko odmítá :-D

4 anawy | 26. srpna 2009 v 11:44 | Reagovat

no to máš pravdu, stačí, keď sa mu pozrieš  do očí a si mimo  :-D

5 Sami | Web | 26. srpna 2009 v 12:30 | Reagovat

přesně tak, moje řeč :-D a keď sa u toho ještě i usměje :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama