1. Vítáme Vás

21. srpna 2009 v 14:56 |  Návrat krále

Bylo slunečné ráno. Po lesní cestě projížděl kočár tažený dvěma hnědáky. Na dveřích kočáru a na látkách, které měli koně přetažené přes hřbety, byl královský znak. Jel a netušil, že ho z povzdálí sleduje malá skupinka zbojníků. Robin věděl, že ať v povoze sedí kdokoliv, nesmí se svou družinou nic podniknout. Proto seděli ukrytí v korunách stromů či ve křoví. Nikdo z nich neřekl ani slovo a téměř ani nedýchali dokud nebyla tajemná návštěva z dohledu. Potom všichni vylezli ze svých skrýší a zastavili se uprostřed cesty. Chvíli se po sobě dívali a mlčeli. Nakonec promluvila Emily: "Co budeme dělat?" "Vy nic." odpověděl Robin a všechny těmi slovy překvapil. "Cože?" zeptali se všichni jednohlasně. "VY nebudete dělat nic. JÁ půjdu do města a zjistím, kdo to přijel a vy jděte do tábora." upřesnil odpověď Hood.
"To nemyslíš vážně? Proč bychom nemohli jít všichni? Vždycky to tak bylo." nenechala se odbýt zbojnice. Přesto Robin trval na svém, že půjde jen a jen on.

---

Na nádvoří se sešla většina lidí z města a okolních vesnic. Zaplnili celé nádvoří až na malou uličku vedoucí k pódiu, kde byly připraveny tři židle. Dvě z nich byly obsazené. Seděli na nich Nottinghamský šerif a sir Guy Gisborne. Všichni netrpělivě vyhlíželi hosta.
A co nevidět se dočkali.
Kočár přijel k bráně a jen co jí projel, zastavil se. Kočí sestoupil z kozlíku a přicupital ke dveřím. Otevřel je.
Dav lidí utichl.
Z kočáru vystoupil princ John. Usmál se a začal mávat. Ticho se změnilo v jásot a smích. Když princ procházel uličkou, podával si s někým ruce, dostával dary v podobě květin či květinových věnců. Na pódiu je předal jedné služce, naposledy všem zamával, otočil se a podal si ruku se šerifem.
"Vítáme Vás, princi. Jsme rádi, že jste k nám zavítal." začal s hraným úsmevem šerif.
Právě v té chvíli přišel Robin do města. Nikdo si ho nevšiml, neboť si všichni všímali vzácné návštěvy. Zbojník chvíli pozoroval Johna se šerifem a jejich divadélko, ale protože ho to nebavilo, otočil se a vydal se zpět do lesa.

---

Šerif s princem Johnem si sedli k malému stolku do místnosti a poručili, aby je nikdo nerušil.
"Nenávidím tyto přivítací ceremoniály. Je to hrůza." sedl si princ John a hned na to se napil vína.
"Chápu, ale už to máte za sebou a tady nás nikdo nebude rušit." poznamenal šerif a také si lokl.
"Proč jste si zde přál moji přítomnost, šerife?"
"Jak jistě víte, ze Svaté Země jsme přijeli bez úspěchu. Robinovi z Locksley se podařilo krále zachránit. Černí rytíři, sice ne všichni, ale někteří se domnívají, že jejich peníze nejsou využity tak, jak by měli a chtějí je vrátit. Mám v plánu delší cestu po jejich panství, abych zjistil, kdo Vám zůstal věrný, a také abych je přemluvil, aby vyčkali, protože pro jejich peníze se najde využití v jiném plánu. Jeden neúspěch přeci neznamená konec, ne?"
"To máte pravdu, ale myslel jsem, že na tyto záležitosti, dohled na městem ve vaší nepřítomnosti, máte přeci toho svého … Jak se jmenuje? Sir Gisborne?"
"Ten? To je právě ta věc. Mám pocit, že v jeho rukou by nebyl hrad tak v bezpečí jako v těch Vašich. Poslední dobou mu přestávám věřit. Víte, ve Svaté Zemi to byl právě on, kdo mohl zabít krále. Stál jen pár metrů od něj. A místo toho, aby zabil jeho nebo Locksleyho, který se tam na neštěstí také nacpal, probodl úplne nepotřebnou holku. Byla to dcera bývalého šerifa, naprosto neužitečný tvor. Nechápu, co to do Gisborna vjelo. To je to, proč mu nevěřím. Neposlouchá. Prokázal mi sice mnoho služeb, ale už mu tolik nedůvěřuji jako kdysi a nevím, co by udělal, kdybych mu svěřil na starost celé město." vysvětloval šerif.
"Dobrá. Děkuji za důvěru. Já se o Nottingham postarám." dodal s úsměvem princ John a znovu se napil.

---

Robin přiběhl do tábora, kde už ho ostatní zbojníci netrpělivě vyhlíželi.
"Tak co?"
"Kdo je to?"
"Proč sem přijel?"
"Co tu chce?"
Ze všech stran se ozývala jedna otázka za druhou. Zbojník pokynu ruku, aby je uklidnil a poprosil je, aby počkali, než se vydýchá. S dobře skrývaným úsměvem sledoval, jak ostatní čekají na jeho odpovědi jako na trní.
"No, takže …" začal Hood a všichni zpozorněli a skoro ani nedýchali, "Ta návštěva, ten neznámý člověk z kočáru je princ John."
"Cože?" vykřikli všichni sborem, až se Robin lekl.
"Hej, co je to s vámi dneska? To už je po druhý, co jste řekli stejnou věc úplně najednou?" začal se smát, ale když viděl, že ostatním do smíchu není, pokračoval: "Sice nevím proč tu je, ale šerif má něco za lubem. Zatím ještě nevím co, ale zjistím to."
"Princ John?" začala Emily, "Myslíš TOHO prince Johna, o kterém jste mi vyprávěli jako o bratrovi našeho krále?"
Všichni zbojníci souhlasně pokývali hlavou.
"Co tu může chtít?" zeptal se Allan.
"To vážně nevím. Každopádně to bude ještě zajímavé." odpověděl mu Robin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sami | Web | 21. srpna 2009 v 16:24 | Reagovat

Jak řekl Robin, to bude ještě zajímavé :-D Na začátku to byl typickej Robim - vy nic, já půjdu :-)

2 Míla | 21. srpna 2009 v 17:04 | Reagovat

Také souhlasím s Robinem, to bude ještě zajímavé! Už se těším na dlaší pokračování, doufám, že to bude brzo   :-)

3 Lenny | Web | 21. srpna 2009 v 22:33 | Reagovat

Přesně tak, bude to zajímavé  :-D Nikdy se nemůžu dočkat pokračování, ach jo  :-D

4 anawy | 22. srpna 2009 v 17:28 | Reagovat

myslím, že pre zobjníkov nastanú zlé časy...hádam to zvládnu

5 Pauleen | 22. srpna 2009 v 20:53 | Reagovat

:) pokračování bude brzy... a pro anawy: řekla bych, že hodně zlé...co teda jako autorka vím ;-)

6 Temprence | E-mail | Web | 4. září 2009 v 19:16 | Reagovat

Žjůůůů....
Začíná to zajímavě. Mám co dočítat  :-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama